Baltské jazyky

Bůh dal zuby; bůh dá chleba Lotyšsky Dievs deva zobus; Dievs dos maizi Litevsky Dievas dave dantis; Dievas duos duonos Latinsky Deus dedit dentes; Deus dabit panem Sanskrt Devas adahat datas; Devas dat dhanas Tyto jazyky, jimiž se mluví ve dvou sousedních státech u Baltského moře, Lotyšsku na severu a Litvě na jihu, představují jedinečnou … Číst dál

teist, selline, esimene

Níže porovnávám tři jasné estonské tvary: teist, selline, esimene. Slovo Část řeči Základní význam Typické použití / překlad do češtiny Poznámky gramatické / tvary teist zájmeno / číslovkové odvození „druhý“, „jiný“, „další“ jako „druhý/ého“ nebo „jiný/ého“; často partitiv nebo akuzativ podle kontextu vzniká od základního teine (druhý); používá se i v tvarech jako teine, teist … Číst dál

Finský záliv – spojnice i příkop mezi zeměmi i národy

Finský záliv je rozsáhlý záliv Baltského moře, který hluboce zasahuje do pevniny a odděluje Finsko od Estonska a Ruska. Jeho vody omývají pobřeží významných měst jako Petrohrad, Tallinn, Helsinky a Kotka.   Ačkoliv se Finský záliv na první pohled jeví jako poměrně mělká vodní říše, skrývá ve svém nitru i hluboké průsmyky, tajemné brázdy, které … Číst dál

Dubový les Loode

Na ostrově Saaremaa v Estonsku v dubovém lese Loode vede 2,8 km dlouhá naučná stezka. Pokud budete chtít toto místo navštívit, nachází se nedaleko vesnice Nasva, asi 2 km od města Kuressaare na ostrově Saaremaa. Nachází se asi 3 km od centra Kuressaare. Najdeme tu dub zasvěcený Johannesi Aavikovi, estonskému jazykovědci a reformátorovi. Podle měření … Číst dál

Estonské výrazy související se stříbrem (hõbe)

Tyto estonské výrazy souvisejí se stříbrem: hõberaha: stříbrná mince (hõbe = stříbro, raha = peníze) hõbenõud: stříbrné nádobí (hõbe = stříbro, nõud = nádobí) hõberaud: stříbrná ruda (hõbe = stříbro, raud = železo, ruda) – Poznámka: doslovně by to znamenalo „stříbrné železo“, ale v kontextu nerostů se „raud“ používá i pro rudu obecně. hõbedane: stříbrný … Číst dál

rannarootsi

Slovo "rannarootsi" v estonštině znamená "pobřežní Švédové" nebo "švédští obyvatelé pobřeží". Toto slovo se skládá ze dvou částí: • "ranna" – což je genitivní tvar slova "rand", znamenající "pobřeží". • "rootsi" – což znamená "švédský" nebo "Švédsko". Historicky se toto slovo používá k označení švédské menšiny, která žila na estonském pobřeží a na ostrovech v … Číst dál

Išrišimas – rozhřešení

Dievas, gailestingumo Tėvas, savo Sūnaus mirtimi ir prisikėlimu sutaikęs pasaulį su savimi ir atsiuntęs Šventąją Dvasią nuodėmėms atleisti, per Bažnyčią te suteikia tau atleidimą ir ramybę. Bůh, Otec veškerého milosrdenství smrtí a vzkříšením svého Syna smířil se sebou celý svět a na odpuštění hříchů dal svého svatého Ducha. Ať ti skrze tuto službu církve odpustí … Číst dál

Pruština

Pruština, jazyk původních obyvatel Pruska, patří mezi západobaltské jazyky. Byla úzce spjata s dalšími baltskými jazyky, jako je litevština a lotyština, ale na počátku 18. století, především vlivem germanizace a dalších historických událostí, její mluvčí postupně podlehli asimilaci. Klíčové informace o pruštině: Západobaltský jazyk: Patří do stejné jazykové skupiny jako litevština a lotyština. Mluvící: Prusové, … Číst dál

Pirmdiena, otrdiena, trešdiena, ceturtdiena, piektdiena, sestdiena, svētdiena – co to je a proč je to blbuvzdorný systém pojmenování dnů v týdnu

  Pirmdiena: Šis nosaukums ir visai skaidrs – tā ir pirmā diena nedēļā. Otrdiena, trešdiena, ceturtdiena: Šie nosaukumi tieši norāda uz dienas secību nedēļā. Piektdiena: Izcelsme ir saistīta ar skaitli „pieci“. Sestdiena: Izcelsme ir saistīta ar skaitli „seši“. Svētdiena: Nosaukums atspoguļo kristiešu tradīciju, kur svētdiena ir atpūtas un dievkalpojumu diena. Saistība ar citām indoeiropiešu valodām: … Číst dál